Všeobecné informace o Švédsku
Oficiální název státu: Švédské království
Rozloha celkem: 450 000 km²
pevnina: 410 934 km²
jezera: 39 030 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 10 230 000 (2019)
Hustota osídlení: cca 21,5 obyvatel /km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 57 %
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 84 335, z toho většina imigrací, přirozený přírůstek v roce 2009 činil 21 723.
Národnostní složení, etnický původ obyvatel
Švédové jsou tolerantní národ a jejich země je tradičně vyhledávaným cílem migrantů, k čemuž napomáhá i štědrá sociální a integrační politika. V roce 2009 zde bylo evidováno 562 tisíc osob narozených v cizině. Největšími skupinami byli přistěhovalci z Finska (172 tis.), Iráku (117 tis.), Polska (67 tis.), Íránu (59 tis.), Bosny a Hercegoviny (56 tis.), Německa (47 tis.), Dánska (46 tis.), Norska (43 tis.), Turecka (40 tis.).
Přehled etnického původu – údaje z roku 2006
Švédsko 8 621 261
ostatní země severní Evropy 158 872
Evropská unie mimo severské země 106 164
ostatní evropské země 38 685
Afrika 32 513
Severní Amerika 13 057
Jižní Amerika 15 900
Asie 98 857
Oceánie 2 31
bez státní příslušnosti 6 050
neznámého původu 19 667
Pokud jde o národnostní složení v etnickém slova smyslu, oficiální statistiky se o něm vůbec nezmiňují, mateřský jazyk spoluobčanů není pro Švédy podstatnou informací. Lze tedy pouze uvést, že nejvýznamnější národnostní menšinou mezi původním švédským obyvatelstvem jsou Sámové (dříve Laponci), obývající nejsevernější oblast Švédska.
Náboženské vyznání
luteránské 80 %
římskokatolické 4%
islám 7% (zatím...)
Tyto informace jsou dle starších publikovaných dat - podle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
švédština
všechny severské jazyky
místy laponština
všeobecná je znalost angličtiny
starší generace a lidé, kteří pracují často s turisty, používají němčinu
Administrativně správní členění země
Ve Švédsku existují dva stupně místních úřadů (vlád): lokální/municipální (kommun) a regionální/krajské (län) řízené regionálními radami (landsting).
Území Švédska je rozděleno na 290 komun a 21 regionů (na způsob našich krajů), z nichž dva mají formu vlastních samospráv: Skåne a Västra Götaland. 1. ledna 2005 byla vytvořena jednotná organizace, která monitoruje zájmy nižších správních celků, poskytuje jim služby, radí a koordinuje jejich aktivity. Vláda diskutuje o možnosti snížení počtu krajů jejich slučováním do větších celků.
Hlavní město a další velká města
Hlavním městem Švédska je Stockholm, který má asi 980 000 obyvatel (2019).
Další velká města:
Goteborg 575 000
Malmo 316 000
Uppsala 200 000
Linkoping 150 000
Vasteras 130 000
Orebro 156 000
Norrkoping 140 000
Helsingborg 130 000
Jonkoping 127 000
Peněžní jednotka, její členění, používání jiných měn
1 švédská koruna (SEK) = 100 öre
Orientační kurs SEK k Euro: 1 Euro = cca 10 SEK
Orientační kurs SEK k české koruně: 1 SEK = cca 2,6 Kč
Aktuální kursy valut lze nalézt například na adrese http://www.forex.se/
Zahraniční měny nelze používat v maloobchodním styku (banky a směnárny směňují všechny konvertibilní měny), v příhraničních oblastech s Norskem lze platit norskými korunami. V menších hotelech není běžně akceptováno Euro jako platidlo, větší hotely přijímají Euro, ale přepočítávají v denním kursu na SEK a odečítají provizi (cca 10 %).
Malé obchody inkasují USD nebo Euro obvykle za poplatek.
Téměř všechny obchody, hotely a čerpací stanice přijímají běžné platební karty.
Švédské státní svátky a dny pracovního klidu
Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem vánoc.
V roce 2011 jsou v kalendáři tyto svátky:
Leden 1. Nový rok
Leden 6. Tří králů
Duben 21. Zelený čtvrtek *
Duben 22. Velký pátek
Duben 23. Bílá sobota *
Duben 24. Velikonoční neděle
Duben 25. Velikonoční pondělí
Květen 1. Svátek práce
Květen 2.6. Nanebevstoupení Páně
Červen 11. Předvečer Svatodušní neděle *
12.6. Svatodušní neděle.
Červen 6. Státní svátek Švédského království
Červen 24. Předvečer Letního slunovratu *
Červen 25. Letní slunovrat (Midsommar)
Listopad 5. Všech svatých
Prosinec 24. Štědrý den *
Prosinec 25. 1. svátek vánoční
Prosinec 26. 2. svátek vánoční
Prosinec 31. Předvečer Nového roku *
*nejde o oficiální svátek, ale banky mají omezenou pracovní dobu
Protože většina církevních svátků je pohyblivých, je vhodné uvedené informace ověřit na https://www.timeanddate.com/calendar/?year=2023&country=21
Banky a obchody
Provoz v obchodech se řídí jejich velikostí. Supermarkety, hypermarkety a větší řetězce (např. ICA) mají prodejní dobu zpravidla od 10 do 22 hod.
24hodinový provoz mají prodejny rychlého občerstvení (např. 7 Eleven, některé provozovny McDonald´s a pouliční stánky v letních měsících), ostatní obchody jsou obvykle otevřeny do 20 hodin. V prodejnách potravin lze nakoupit i další zboží spotřební povahy. Nepotravinové obchody jsou otevřeny většinou do 18 hodin, ale ve většině z nich je upravena provozní doba v letních měsících.
Velké obchody a nákupní centra mají vesměs otevřeno do 20 hodin. Často nebývá provoz přerušen ani o svátcích a ve dnech volna. V letních měsících však může být, zejména mimo velká města, omezen provoz služeb.
Provoz většiny restaurací končí kolem půlnoci, bary a hudební provozovny jsou otevřeny (zejména o víkendech) do ranních hodin.
Upozorňujeme na provoz bank, jejichž pobočky mají stejnou pracovní dobu jako ústředí, tj. v pracovních dnech do 16–17 hodin. Směnárny (z nichž doporučujeme Forex) mají prodlouženou prodejní dobu a většinou jsou otevřeny i v sobotu. Na mnoha místech jsou v provozu fungující peněžní automaty, které akceptují všechny běžné platební karty (s možnou výjimkou AmEx). V případě nejasností nebo nesrozumitelnosti je jedinou „záchranou“ stisknutí tlačítka „avbryt“, které přeruší transakci a karta je vrácena. Automat je nekompromisní při trojnásobném zadání špatného kódu a jednání o vrácení karty je složité a často končí neúspěšně. Některé automaty mají nastavenou minimální částku k výběru (například 500 SEK).
Prodejny jízdenek nejsou povinny přijmout bankovky s vyšší hodnotou než 100 SEK z důvodu ochrany bankovek hologramem - turnikety nemají čtecí zařízení.
Omezený provoz mají lékárny. Doporučuje se vybavit se před cestou základními léky.
Švédsko ve zkratce
Švédské království hraničí na západě a severu s Norskem a na severovýchodě s Finskem. Jižní a východní břehy Švédska omývá Balt a jihozápadní břehy Kategat (za kterým leží Dánsko) a severněji pak Skagerrak (Severní moře).
Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech.
Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky.
Švédsko má zatím relativně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard.
Země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.
Podél západní a severní hranice se táhne Skandinávské pohoří, které je nejvyšší na severu. Směrem k jihu a východu klesají hory až do pobřežních nížin a pahorkatin.
Na jihu je podnebí mírně teplé přímořské, na severu chladnější až drsné. Na horách tvoří rostlinný pokryv lišejníky a křovité tundry, na severu jsou dominantní jehličnaté lesy s rašeliništi, směrem k jihu se více prosazují lesy smíšené.
Stručná historie Švédska
Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo Baltské moře.
Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl v zemi Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970-995). V období od 9. do 12. století byli dnešní Švédové známi pod jiným jménem – Vikingové (Varjagové).
Přijetí křesťanství ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie).
Od 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa.
17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci (s dobyvatelsko-loupeživými choutkami). Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.
Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.
Hlavní turistické cíle
Národní parky ve Švédsku
Ve Švédsku se nachází 28 národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (2005), což představuje 1,4% rozlohy Švédska. Největší z nich je Národní park Padjelanta (1984 km²). Nejstaršími jsou Národní parky Abisko, Stora Sjöfallet, Sarek, Pieljekaise, Sånfjället, Hamra, Ängsö, Garphyttan a Gotska Sandön, které byly vyhlášeny v roce 1909.
Turistické regiony
mapu turistických regionů najdete na http://www.visitsweden.com/sweden/
- Stockholm – http://www.stockholm.se/
- Severní Švédsko – http://www.harjedalen.info/ https://vasterbottenexperience.se/about-vasterbotten-experience/ http://www.swedishlapland.com/
- Střední Švédsko – https://www.visitgastrikland.se/ http://www.dalarna.se/
- Jižní Švédsko – https://www.visitsmaland.se/en http://www.vastsverige.com/ http://www.skane.com/ https://www.visithalland.com/en/ http://www.gotland.info/ http://www.vastsverige.com/ http://www.blekinge.se/
- Malmö - http://www.malmo.se/ http://www.malmo.com/
- Göteborg - http://www.goteborg.com/ www.goteborg.se
Karlskrona, homepage - http://www.visitkarlskrona.se/en
Uppsala, informační kancelář - www.uppland.nu http://www.uppsala.se/
Instituce
Královská rodina - http://www.royalcourt.se/
Nobelova cena - http://nobelprize.org/
Parlament - http://www.riksdagen.se/
Švédský institut - http://www.si.se/
Vládní portál, odkazy na ministerstva - https://www.government.se/
Informace
Eniro, švédský vyhledávač - http://www.eniro.se/
Lycos, vyhledávač - http://www.lycos.se/
Norden, informace o evropském severu - http://www.norden.org/
Telefonní seznam - http://privatpersoner.eniro.se/
Kultura
Kultura země, základní informace - www.everyculture.com/Sa-Th/Sweden.html
Muzea ve Švédsku - http://icom.museum/
Média
Aftonbladet, deník - http://www.aftonbladet.se/
Dagens Nyheter, deník - http://www.dn.se/
Radio Sweden - http://www.sr.se/
TT, švédská tisková agentura - http://www.tt.se/